Anděl...
Anděl
Byl to stín a nebo strach?
Prý obchází tady vrah.
Říká se, že krade duši,
A já nevím, jestli tuší,
Že zastaví se na chvíli
A už ho vlastně zabili.
Ne, nepodléhám panice,
Jenže tahle hranice,
Co dělí nenávist a lásku,
Záleží na tenkém vlásku.
Nevím, co si myslet mám,
Proto radši utíkám.
Stačí přece trocha stínu,
Ocitne se duše v splínu,
Pak ji ukrást může každý,
Nedopustí se však vraždy.
A když oči barvu změní,
Vyčtu v nich jen pochopení,
Pochopení, taky strach,
Vždyť on přece není vrah!
minime
(Leukemie, 5. 9. 2007 15:00)